show jednoho pianisty a dvou náruživých múz
Máme tu dvě herečky.
Herečky, které zpívají.
Zpěvačky, které hrají?
V čem jsou lepší?
Rozhodně v tom, jak poradit dalšímu. Muži, umělci, pianistovi, skladateli.
Poradit? To ženy umí nejlépe. Ale běda, když je neposlechneš. Navíc když to jsou múzy. Ty nevěru neodpustí. Uměleckou nevěru. To se pak stěhují jinam. Jinak radí držet se svých starostí a úzkostí. Tyto negativní emoce dávají pocítit, že umělec žije a tvoří.
Ale zpět na začátek.
Máme tu dvě herečky...
Herečky, které rády zpívají.
Ale proč z toho hned dělat představení?
dobrá rada hospodyně pomůže vám (povětšině)...
Manželství Diany a Huga je v krizi. Ona - marketingová ředitelka, on – umělec na volné noze. O veškerý chod domácnosti se stará on - ona vydělává. Ale nefunguje to.
Do jejich domácnosti doslova vtrhne hospodyně Vilemína Gruntorádová z agentury Domácí@štěstí.hned. Poradí, jak vyčistit skvrny od vína a rzi, jak vypnouti vrásky, jak zvětšit poprsí i zahnat bolesti hlavy. Okamžitě vycítí, že v tomto manželství není něco v pořádku a rozhodne se − proti vůli obou manželů − udělat vítr i v jejich vztahu.
Zjistíme, jak řešily krize v kuchyni a loži naše babičky, jak dosáhnout slasti v oblasti lásky a jak tuto slast vyžadovat.
Dozvíme se, že "normální mužský chce, aby jeho žena stále stála za hřích", a také to, že "politici žádné manželské štěstí nemají", i že "schopná žena si nikdy nevezme muže méně schopného" a "dá−li Pánbůh zdraví − tak i hříchy budou". Takových a dalších, léty prověřených pravd z jeviště zazní desítky.
Vilemína Gruntorádová si ví rady v každé situaci, až je někdy "na zabití".
skutečné pozadí televizní cooking show
Co se stane, když osud svede dvě zralé ženy, které se dlouhá léta nenávidí, do televizní kuchařské šou? Urážky jsou pikantnější než připravované pokrmy, výpady ostřejší než chilli paprika, atmosféra hustější než bešamelová omáčka... Kdo koho utáhne na vařené nudli? Je špikovací jehla dobrá zbraň? Co "dobrého" si dámy naservírují?
komediální two women show
Nahlédneme pod roušku kariéry i soukromí.
Prozradíme, jak vyjít s bulvárem i s žárlivou kolegyní.
Jak vypadá herecké manželství...?
...a jaké roušky jsou stále IN!
Nejstarší řemeslotragikomedie o ženách, kterým nezbývá než dřít do roztrhání těla
Vtipné a přitom moudré podobenství o lidském životě, společnosti a o tom, co je víc, zda moderní strategie nebo obyčejná lidskost. I nejstarší zástupkyně "nejstaršího řemesla" potřebují vědět, co je to marketing, chtějí−li obstát v ekonomické konkurenci...
Pět dam v nejlepším věku se přes polední pauzu sluní na lavičce v parku kdesi v New Yorku.
Probírají různá témata, ale my za chvíli pochopíme, že titul Nejstarší řemeslo se vztahuje právě k nim...
Znají se celý život, ví o sobě vše a nikdy se neopustí. Co je drží pohromadě?
Potřebuje jejich řemeslo účinný marketing, efektivní komunikaci a funkční management, aby obstálo v ekonomické konkurenci? Nebo jim zbývá jen dřít do roztrhání těla?
Známá americká dramatička popisuje s hořkým humorem život dam, které se cele a doživotně upsaly nejstaršímu řemeslu.
Valérie Zawadská má po rodičích polské a maďarské předky, narodila se v severomoravském Šternberku, v dětství se s rodiči několikrát stěhovala, od základní školy se úspěšně věnovala recitaci a navštěvovala také dramatický kroužek. Po maturitě na gymnáziu se nedostala na brněnskou JAMU, ale byla přijata do Severomoravského divadla v Šumperku, kde působila jen jednu sezónu (1977-1978), protože o rok později se dostala na DAMU v Praze, kterou absolvovala v roce 1982. Následovala divadelní angažmá v Západočeském divadle v Chebu (1982-1986) a v Městských divadlech pražských (1986-1993). S divadelními představeními podnikla několik zahraničních zájezdů, v letech 1983-1989 byla členkou Komunistické strany. V 90. letech ukončila stálé divadelní angažmá a od té doby je na volné noze. Věnovala se především dabingu, po roce 2000 několik sezón hostovala v divadlech Rokoko a Ungelt, v současnosti pohostinsky hraje v Divadle Kalich a v Divadle Metro, hrála také ve dvou hrách v Divadelní společnosti Jana Hrušínského. V mládí se uplatnila především v klasickém repertoáru (Veselé paničky windsorské, Zkrocení zlé ženy), nyní se objevuje převážně v kusech současných autorů.
Filmová a televizní filmografie Valérie Zawadské je poměrně početná, za téměř třicet let hrála v bezmála 60 filmech, inscenacích a seriálech, nikdy se ale nejednalo o stěžejní role. Poprvé hrála ještě jako studentka DAMU v komedii TEN SVETR SI NESVLÍKEJ (1980), poté se objevila v několika filmech režiséra Jaroslava Balíka, zaznamenat jsme ji mohli v životopisném filmu LEV S BÍLOU HŘÍVOU (1986), v hořké komedii VÁŽENÍ PŘÁTELÉ, ANO (1989) nebo v televizním dramatu ZÁMEK V ČECHÁCH (1993), v ostravské televizi vytvořila výraznější úlohu v etickém dramatu ODSOUZEN K ŽIVOTU (1991). V 90. letech hrála také v několika kriminalistických seriálech, její zatím posledními rolemi jsou vystoupení v komediích SNOWBORĎÁCI (2004) nebo POSLEDNÍ PLAVKY (2007). Kromě filmu a televize se Zawadská věnuje také práci pro rozhlas.
Jméno Valérie Zawadské je známé především z dabingu, který tvoří stěžejní část její práce. V dabingu začala působit již za studií na DAMU, první větší role dostala ale až v 90. letech, kdy byla nakonec natolik vytížená, že musela opustit stálé divadelní angažmá. Za zmínku stojí především její namluvení Claudie Cardinal ve slavném westernu Tenkrát na západě, dále dabovala Sophii Loren, Goldie Hawn nebo Sigourney Weaver, promlouvala také v řadě seriálů, zvláště je na místě uvést slavný sitcom Ženatý se závazky. Značný přísun zahraničních filmů a seriálů v 90. letech přinesl Zawadské a jejímu nezaměnitelnému hlasu široké uplatnění a v návaznosti na to také značnou popularitu: v letech 1998-2003 bezkonkurečně obsazovala první příčku v anketě Týtý v kategorii dabér. Podobně zvítězila v letech 1996-1998 v divácké kategorii v Ceně Františka Filipovského, která je každoročně udělována za dabing. Valérie Zawadská je zároveň členkou odborné poroty této soutěže, předávání těchto cen také uváděla, stejně jako moderovala předávání Cen Thálie.
Životním partnerem Valérie Zawadské je hudebník Roman Kříž, s nímž má dva syny.
Zuzana Slavíková se po dokončení studia stala členkou činohry Národního (Mahenova) divadla v Brně (její otec zde tehdy působil jako šéf činohry), kde pak působila sedmnáct let (1990-2007). Postupem doby se zde zařadila mezi přední herečky a mezi jejími rolemi najdeme stěžejní postavy klasického repertoáru (Maryša, Romeo a Julie, Lucerna).
Od počátku devadesátých let hrála Slavíková v televizi, uplatnila se především v produkci brněnského televizního studia. Vedle seriálů (DETEKTIV MARTIN TOMSA, 1996; ČETNICKÉ HUMORESKY, 2000) stojí za zmínku televizní adaptace divadelní hry STROMY UMÍRAJÍ VSTOJE (1998), v níž se objevila s dalšími významnými brněnskými herci. Hrála také v pohádkách, stejně tak se ráda vracela k práci v rozhlase, významnou položku její tvorby tvoří dabing zahraničních filmů a seriálů.
Rok 2002 byl pro Zuzanu Slavíkovou především ve znamení osudové nabídky z televize Nova, která ji katapultovala na přední žebříčky popularity. Dva a půl roku uváděla ve stylizované podobě drsné moderátorky vědomostní soutěž NEJSLABŠÍ! MÁTE PADÁKA! (2002-2004). V roce 2005 moderovala předávání cen Týtý, nadále se objevovala v televizních filmech různých žánrů (POVODEŇ, 2005; HOSPODA U BÍLÉ KOČKY, 2008), popularitu u televizních diváků si udržovala také účastí v seriálu ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ (2006).
V roce 2007 se Zuzana Slavíková s rodinou přestěhovala do Prahy, kde získala angažmá v Divadle pod Palmovkou. Tady již předtím pohostinsky účinkovala ve hře Smutek sluší Elektře. Zaujala především v představení Ať žije královna, dále ji bylo možno vidět v hrách Přelet nad kukaččím hnízdem nebo Oidipús vladař. Jako hostující herečka se ale vrací i na svou původní domovskou scénu v Brně, účinkovala také na Letních shakespearovských slavnostech.
Zuzana Slavíková je provdaná, její manžel Tomáš Čisárik (*1967) pracuje jako zvukař v dabingu. Mají spolu dvě děti.
Veronika Gajerová pochází z umělecké rodiny. Na původní plán stát se tanečnicí musela Veronika Gajerová rezignovat ze zdravotních důvodů, proti vůli matky se pak rozhodla pro hereckou dráhu.
Na filmovém plátně debutovala poměrně velkou úlohou učnice Moniky ve filmu HOUSATA (1979). Na Státní konzervatoř se dostala až na druhý pokus, mezitím navštěvovala Lidovou konzervatoř. Za studií dostala další příležitosti před kamerou, větší role hrála ve filmech DIVOKÝ KONÍK RYN (1981) nebo AŽ DO KONCE (1984). Jako studentka hostovala v Městských divadlech pražských (Drobečky z perníku), hudebně-dramatické oddělení Státní konzervatoře absolvovala v roce 1985, načež hrála v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a Divadle E. F. Buriana v Praze. Mezitím se zviditelnila jednou z hlavních rolí v seriálu BYLO NÁS ŠEST (1985), velkou příležitost dostala také v dodnes populární komedii COPAK JE TO ZA VOJÁKA? (1987), kde hrála Vlastu, vyvolenou dívku hlavního hrdiny.
V letech 1990-1994 hrála Veronika Gajerová v Divadle Labyrint (dříve Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého), od poloviny devadesátých let patří k oporám hereckého souboru Městských divadel pražských, původně to bylo hlavně Divadlo ABC, později také Divadlo Rokoko. Vedle dramatických postav (Jmenovala jsem se Marie Antoinetta) nachází bohaté uplatnění v žánru hudebních komedií a muzikálů (Limonádový Joe, Funny Girl, Šakalí léta). V poslední době mohou diváci Veroniku Gajerovou vidět v představeních Král Lear nebo Pan Kaplan má stále třídu rád, znovu hraje také na jevišti Divadla ABC (Konečně šťastná?).
Před filmovou kamerou se od konce osmdesátých let Veronika Gajerová objevuje jen zřídka, pozornost diváků jí ale vyneslo několik dalších seriálových rolí (MÍSTO NAHOŘE, 2004; ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ, 2005), hrála také v televizních pohádkách. Ve filmu se po dlouhé době uplatnila v malé, ale zapamatovatelné úloze manželky jednoho z popravených vesničanů v dramatu HABERMANNŮV MLÝN (2010). Důležitou součástí práce Veroniky Gajerové je dabing, poprvé se výrazněji uplatnila v českém znění seriálu MĚSTEČKO TWIN PEAKS, titulní roli namluvila ve francouzském kriminálním seriálu JULIE LESCAUTOVÁ, diváci ji znají také jako Samanthu v populárním sitcomu SEX VE MĚSTĚ, nadabovala také desítky zahraničních filmů.
Veronika Gajerová žila několik let s hercem Pavlem Křížem (*1961), později byl jejím dlouholetým partnerem divadelní režisér Petr Kracík (*1958), s nímž má dvě děti.
Tato pražská rodačka se narodila v roce 1947. Jejím prvním povoláním byla archeologie. Jenže zanedlouho získala angažmá v Černém divadle. Rozhodla se tedy, že vystuduje herectví. Přihlásila se na brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění, kterou úspěšně vystudovala. Byla také na půlročním stipendijním pobytu v Paříži.
Zde získávala zkušenosti na herecko-mimické škole. Po návratu domů začala hostovat v divadlech. Např. Divadlo na Vinohradech, Národní Divadlo, Divadlo Pod Palmovkou. Pak začala účinkovat v Činoherním klubu. V posledních letech je k vidění v Divadle Bez Zábradlí a v Divadle Radka Brzobohatého. Hrála také v muzikálech Kleopatra, Řek Zorba aj. Od začátku 70. let je k vidění na televizních obrazovkách. Prvním filmem byl UŽ ZASE SKÁČU PŘES KALUŽE, dále DRAHÉ TETY A JÁ, PALETA LÁSKY, NOC KLAVÍRISTY, STÍN KAPRADINY, ZAHRADA, KYTICE, nebo seriál ULICE.
Dokonce byla i obsazena do hlavní role ve francouzském filmu ANGELINA. Její život je velmi pestrý. Jana byla první naší celebritou, která pózovala pro magazín Playboy. Nedávno tancovala v televizní soutěži StarDance. Ve volných chvílích ráda sportuje a pracuje na zahrádce.
Kateřina Macháčková v letech 1968-1972 studovala herectví na pražské DAMU. Od roku 1972 je stálou členkou Divadla pod Palmovkou (dříve Divadlo S. K. Neumanna). Za sebou má řadu významných divadelních rolí - např. Marii Grekovovou v Platonovi, Drahunku v Albeeho hře Kdopak by se vlka bál (Kdo se bojí V.W.), Amy v Chareylově tetě nebo Gertrudu v Tragickém příběhu Hamleta, dánského prince. Na televizní obrazovce ji známe ze seriálů CIRKUS HUMBERTO nebo DYNASTIE NOVÁKŮ. Do širokého povědomí diváků však vstoupila jako manželka Tomáše Töpfera a profesorka Marie Králová v televizním seriálu ŽIVOT NA ZÁMKU. Se svým otcem (Miroslavem Macháčkem – hercem a režisérem) si zahrála ve filmech DVA LIDI V ZOO a VINOBRANÍ.
Zabývá se také literární činností. Zpracovala zápisky otce z pobytu v psychiatrické léčebně Bohnicích v roce l975 a nazvala je Zápisky z blázince. Zpracovala dramatizaci inscenace Utrpení mladého Werthera. Píše ráda fejetony. Kromě herectví se také věnuje dabingu. Svůj hlas propůjčila např. matce Kevina ve známých rodinných komediích Sám doma 1 a 2.
Má dceru Helenu a syna Petra. Jedním z jejích kréd je "Poctivě odvádět svou práci".
Česká herečka, zpěvačka a moderátorka je absolventkou hudebně-dramatického oddělení Pražské konzervatoře, ještě během studia vystupovala v příbramském divadle. Po prvním angažmá v kladenském Divadle Jaroslava Průchy odešla do Prahy, kde nejprve působila v Divadle Semafor, v Divadelní společnosti Josefa Dvořáka, následně v Hudebním divadle Karlín. V letech 1994 až 2008 byla tváří TV Nova, kde moderovala relace o počasí a pořad Snídaně s Novou.
aneb Ten řízek nezvedej!
Komedie pro žáky 2. stupně základních škol (5. - 9. třída).
O klukovi, který se ztrácí v pravidlech zdvořilosti a dělá si "etiketu" po svém.
Naštěstí má vedle sebe Michaelu Dolinovou, která mu vysvětlí, jak se chovat v kině, na rautu, v autě a jak se seznámit s dívkou.
Tam všude platí pravidla slušného chování...
O komickou stránku představení se postará hlavně Ladislav Ondřej, který již 10 let hraje Jakuba Mázla v seriálu Ordinace v růžové zahradě a současné děti s ním takřka "vyrůstaly". Ve hře se tančí, navzdory všem i zpívá a nakonec čeká všechny testík z etikety.
Po představení děláme podpisovou a fotící akci.
Trapas nepřežiju! hrajeme v Praze i po celé ČR. Mnohdy se i poněkolikáté vracíme.
Reakce dospívajících kluků a holek bývají docela bouřlivé a já pevně věřím, že jim něco ze slušného chování uvízne tam, kde má.
o počasí pro nejmenší
Herečka a moderátorka se vrací do doby, kdy moderovala počasí v TV Nova. Tehdy se ujalo její nové slovo "sněhánky", po kterém pojmenovala svůj pořad.
Vysvětlí dětem, jak se dá poznat i v naprosté informační pustině, jaké bude počasí. Třeba podle zvířátek. Naučí dětí počasí vidět, slyšet i cítit. Seznámí je s různými katastrofami, které díky počasí vznikají. Naučí je počasí poznávat podle mraků a sluníčka. (Ani dospěláci nevědí, co je to skoro zataženo, oblačno a husto.) Také se dovědí, jak se dá poznat počasí pomocí provázku.
Samy děti se mohou stát moderátory a předvést, jaké počasí by chtěly mít po celý rok.
Na konci čeká na větší caparty soutěž o počasí, abychom věděli, že jsme nepřijeli zbytečně. Takže chytré hlavičky jsou vítány.
Celé Sněhánky jsou plné písniček, na které můžeme všichni tancovat.
Zkrátka Sněhánky děti poučí a hlavně pobaví!!!
jak, co a proč jíst
"Na hlavu postavený" pohádkový příběh o tom, jak byly hlavní postavy v Perníkové chaloupce vlastně šťastné.
Křupík a Smaženka jsou zlobivé děti, které nezdravě jí. Samy se vydají za Babicí Připálenicí, která je nezdravě vykrmí.
Kdo je zachrání a proč začnou konečně zdravě jíst se dozvíte v tomto příběhu, který je i velkým dialogem s dětmi, s písničkami a tancováním.
Dle přání je možno udělat i soutěž o jídle, která je oceněna dětskými časopisy a cereáliemi.
Zábavnou formou se děti dozví o nástrahách současných "dobrot" a "fast foodů".
Hrají a zpívají: Michaela Dolinová, Milan Duchek a loutky Křupík a Smaženka.
rádi si u Vás zahrajeme
